Menu
WomanOnly
Nemoci a jejich příznaky

Co všechno může způsobit kóma? A jaká je zkušenost lidí, co se z něj probrali?

Petr Gorás

Petr Gorás

20. 4. 2022

Kóma je hluboký stav nevědomí podobný spánku, akorát bez možnosti probuzení. Může trvat dny, týdny i celé roky. Jaké jsou druhy kómatu? Kdy k němu dochází? A co popisují lidé, kteří si prošli dlouhodobým kómatem?

Co je kóma

Ve staré řečtině – odkud si medicína bere většinu svých pojmenování – znamená kóma doslova „hluboký spánek“. Pacient v kómatu má zavřené oči a nijak nereaguje na své okolí, s výjimkou automatických reflexů. To může zahrnovat dokonce i reflexivní kašel, smích a pláč. Ve spoustě případů také pacient v kómatu dokáže sám dýchat, ačkoli někdy je nutné použít ventilátor.

Vnímá pacient v kómatu okolí?

Pořád je tak trochu lékařskou záhadou, zda pacienti v kómatu vnímají své okolí, byť na něj nemohou nijak reagovat. Někteří pacienti si ze svého kómatu nevybavují nic, jiní mívají mlhavé vzpomínky na lidské hlasy. Kromě individuálních dojmů ale existují i zatím předběžné výzkumy, které pomocí funkční magnetické rezonance nebo EEG zaznamenaly jistou mozkovou aktivitu u některých kómatických pacientů, které navštěvovala rodina a mluvila na ně. Předpokládá se proto, že návštěvy blízkých a třeba i pouštění oblíbené hudby mohou mít pozitivní vliv na zlepšení zdravotního stavu.

Klinická smrt, zážitky OBE a NDE. Stalo se to i vám?

Vigilní kóma

Coma vigile je zvláštním případem kómatu, kdy má pacient otevřené oči a vypadá jako by se probral (vigilita = bdělost), ačkoli je skutečně ve stavu nevědomí a vykazuje výše popsané příznaky kómatu. Jinak se tento stav označuje i jako apalický syndrom, případně i jako vegetativní stav. Pokud trvá tento stav déle jak 3 nebo 12 měsíců (v závislosti na příčině poškození mozku), pak je to označováno za permanentní vegetativní stav. Zde je pak velice nepravděpodobné, že by se pacient ještě někdy probral k vědomí – ačkoli i to se vzácněji stává.

Umělé kóma

Mezi základní druhy kómat patří i kóma navozené cíleně pomocí anestetik a hypnotik. Navozuje se většinou při bolestivých zákrocích, nebo když je potřeba okamžitě zastavit otok, který poškozuje mozek (mozkový edém). Laici mohou znát tento zákrok spíše pod označením „umělý spánek“, avšak ve skutečnosti má tento stav mnohem blíž skutečnému kómatu než spánku. Na druhou stranu je pro lidskou psychiku určitě lepší si v nemocnici vyslechnout, že vás jen „uspí“, než že vás uvedou do kómatu.

Kdy lidé upadají do kómatu

Častou příčinou kómatu jsou samozřejmě vážné úrazy hlavy, potažmo mozku. Autonehody, pracovní úrazy, napadení, zkrátka všechny možné údery do hlavy. Dále je to nedostatečný přísun kyslíku do mozku neboli Hypoxie. Už po pouhé minutě bez kyslíku začíná docházet k vážnému poškození mozku – například u mozkové mrtvice či srdečním infarktu.

Ke kómatu může vést i infekce meningitidou (zánět mozkových blan), která omezuje přísun kyslíku a cukru do mozku. Podobně nebezpečná je i klíšťová encefalitida. Obě tyto nemoci virového původu se sice náročně léčí, na druhou stranu však na ně existuje očkování. Kóma je pak také jedním z hlavních rizik u cukrovky, jestliže dojde k hyperglykemickému i hypoglykemickému šoku (vysoká či příliš nízká hladina cukru v krvi) – při včasné lékařské péči má však pacient velkou šanci na zotavení.

Další velkou skupinou příčin jsou otravy. Poměrně častá je otrava oxidem uhelnatým. Nejen při požárech, ale například i ve špatně větraných místnostech, kde dochází k hoření, například v kotelnách, garážích a spalovnách. Může však jít například i o otravu alkoholem nebo předávkování se drogami či léky (klidně i předávkování paracetamolem). Mnoho nevydařených pokusů o sebevraždu ostatně končí kómatem a celoživotními následky.

Příznaky otravy paracetamolem. Které léky ho obsahují?

Následky kómatu

Každý případ kómatu je v závislosti na příčině, věku a celkovému zdravotnímu stavu pacienta velice individuální. V některých případech nedojde k žádným dlouhodobým zdravotním následkům, ačkoli zpočátku může být nutná rehabilitace. Pokud však došlo k vážnějšímu poškození mozku (například odumření větší části mozku po infarktu), může být následkem celoživotní upoutání na vozíček a nevratná porucha intelektu.

Jaké to je zažít kóma a probudit se z něj

Různí lidé, kteří se probrali z kómatu, popisují svou zkušenost naprosto odlišně. Někteří si z kómatu nepamatují vůbec nic a přirovnávají jej jen k dlouhému spánku. Někteří dokonce měli sny či v horším případě noční můry. A někteří si z „dlouhého spánku“ dokonce mlhavě pamatují, co se kolem nich dělo. To zažil i 77letý duchovní Economos Antony Gabriel, který svou zkušenost podrobně popsal pro medicínský portál thehealhty.com.

Do kómatu upadl následkem experimentálního léku na rakovinu tlustého střeva, a to na dobu 6 týdnů. „Občas,“ popsal Gabriel své kóma, „jsem dokázal slyšet hlasy, ale nic jsem neviděl. Bylo to opravdu rozčilující, protože jsem nevěděl, co přesně se říkalo nebo kdo mluvil.“  Když se pak konečně  kómatu probral, zachvátilo jej obrovské zmatení:

Byl jsem rozčilený a nedokázal jsem pochopit, co se děje. Každý v místnosti brečel a já brečel taky. Každý můj otvor měl v sobě přivedenou hadičku. Během té doby se můj vzhled drasticky změnil. Byl jsem kost a kůže a ztratil jsem během kómatu víc vlasů než během chemoterapie.

Dlouhou dobu pak trvalo, než se Gabriel naučil po šestitýdenní neaktivitě znovu mluvit a chodit. Přes veškerou bolest, námahu a zmatenost však vidí ve své zkušenosti i hlubší duchovní rozměr:

Zakusil jsem smrt a navrátil se zpět. Byl to dramatický a působivý zážitek, který mi dal nový pohled na život.[…]Teď už nelpím na maličkostech a snažím se oslovit více lidí a sdělit jim, aby žili víc naplno. Povzbuzuji je k naplněnějším životům, a i já sám se o to snažím.

Minulé životy a reinkarnace. Věříte, že existuje život po smrti?

Nejdelší kóma na světě a prouzení do nového režimu

Čím déle kóma trvá, tím rapidněji klesá pravděpodobnost probuzení. Přesto existují velice vzácné případy probuzení i po desítkách let. Naprostou rekordmankou je Munira Abdulla ze Spojených arabských emirátů, která během kómatu zestárla o 27 let. Mezitím její spící tělo často cestovalo po různých nemocnicích, přičemž až po několika operacích v Německu se konečně probrala v roce 2019.

Zajímavý je také případ, jenž zažil Polák Jan Grzebski. Ten následkem pracovní nehody upadl do kómatu na 19 let. Při upadnutí do hlubokého spánku v roce 1988 žil v komunistické zemi, kde se stály dlouhé fronty na benzín, v obchodech téměř nic nebylo k dostání a maso bylo dokonce na příděl. Když se pak probral roku 2007 do moderní demokratické země, nedokázal dle svých slov uvěřit plným regálům zboží a všudypřítomným mobilním telefonům, do kterých na ulici všichni mluvili. Natolik se svět změnil za pouhé dvě dekády. Jaké by to asi bylo, upadnout teď do kómatu a probudit se až v roce 2041?

 

Zdroje: neurologiepropraxi.cz, patalie.cz, medicalnewstoday.com, webmd.com, healthline.com, mayoclinic.org, thehealthy.com, everydayhealth.com, bbc.com

Ohodnoťte tento článek:
5
Právě čtete

Co všechno může způsobit kóma? A jaká je zkušenost lidí, co se z něj probrali?