Menu
WomanOnly
Láska

Rozchod není zlo. Proč nechat jít někoho, koho milujete?

Jana Albrechtová

Jana Albrechtová

13. 5. 2018

Nechat jít někoho, koho milujete, je jednou z nejtěžších vztahových zkušeností, jestli ne vůbec tou nejtěžší. Milujete-li někoho opravdu hodně, dokonce více než sami sebe, je to jako byste přicházeli o kus sebe. Žili jste spolu dlouho, nasmáli jste se tak jako s nikým a víte o sobě tolik věcí, kolik nikdo jiný.

Všichni vám rozumí, ale pomoci nedokáží

A pak, pak to přijde. Rozdělí vás smrt, rozvod nebo rozchod. Všichni vám rozumí, ale nikdo není schopen pomoci, což vy vlastně ani nechcete. Chcete, aby se ten, kdo odešel, vrátil. Mnohdy se však nevrátí, a když přeci jen ano, často to nedopadne dobře, třebaže výjimky potvrzují pravidlo. Vaší povinností v takové situaci je překonat posedlost tou osobu, o kterou jste z nenadání přišla.

Jste dobrá v posteli? Odhalte, jaká jste milenka s naším sex testem

Přijměte rozchod jako fakt

Prvním krokem v tom nechat někoho jít, je přijmout odloučení. Přijmout ten fakt, že už nejste spolu a nikdy ani nebudete. Je úplně jedno, jak chytá, atraktivní nebo úspěšná jste, nemůžete nikomu poručit, aby s vámi zůstával. Nemůžete nikomu poručit, aby vás miloval.

Když vztah už nejde opravit

Nemáte a vlastně jste doopravdy nikdy neměli kontrolu nad životem vašeho partnera, třebaže vám to tak v určitých etapách vašeho společného soužití připadat mohlo. Neovlivníte nijak jeho rozhodnutí a jednání. Pokud se váš vztah něčím pokazil a nejde jej už opravit anebo není vůle, nejlepším řešením je přijmout tuto novou realitu a nechat partnera jít.

Naděje bývají většinou plané

Nenechte se oblbnout falešnými nadějemi a vidinou smíření. Tato očekávání pouze prohloubí vaše neštěstí a bolest. Ve vašem nejlepším zájmu je se přes to všechno co nejdříve dostat, ne se pořád dokola babrat ve vzpomínkách, snech a co by kdyby, teď již minulého vztahu.

Nebojte se ozdravného pláče

Ať už jste o partnera přišla kvůli jiné, nebo vám je vzala smrt, v obou případech je na místě a zcela normální, truchlit. Plakat. V obou případech jste o partnera přišla. A pokud váš vztah byl vydlážděn lhaním a podvody, měla byste i druhý případ považovat za ztrátu nenávratnou.

Potlačovaná bolest bolí víc

Nechte ale bolest ze sebe vyjít, vybrečte ji nebo vymlaťte do boxovacího pytle. Potlačování bolesti je opravdu více zraňující, než nechat ji vyplout napovrch. Odmítání bolesti za pomoci alkoholu nebo drog je vůbec to nejhorší, co můžete udělat. Bolest bude díky jim ještě větší, nesnesitelná.

Bolest, která vyléčí i rozchod

Ta bolest, kterou teď prožíváte, je potřeba. Potřebujete ji, protože chcete být silnější. Díky ní silnější skutečně budete, vyvinete si určité protilátky, které budete v životě ještě hodně potřebovat.

Nikdy se neponižujte

Brečte, brečte klidně nahlas, ale brečte v soukromí, případně na rameni někoho blízkého, rozhodně ne však do telefonu bývalému příteli. Máte přeci svou hrdost! Nakonec uvidíte, že po vyplakání se budete cítit lépe, zkrátka tak nějak lehce.

Popovídejte si o své bolesti s někým blízkým

Sdílená bolest je poloviční bolest. Pokud vám to pomůže, popovídejte si o své bolístce s kamarádkou, kamarádem, sourozencem či rodiči. Zkrátka s takovým člověkem, který tady byl vždy pro vás a o kterém víte, že v něm máte oporu. Nechte průchod bolesti, zklamání, zradě a zlosti.

Jak zachránit vztah a nakolik mohou být partneři odlišní? Zeptali jsme se psycholožky

Netrapte své blízké věčným pofňukáváním

Netrapte však vaše blízké neustálým omíláním toho samého. Oni to slyšeli už mnohokrát a opravdu neví, co by vám víc už řekli, natož věděli, jak pomoci. Oni vašemu bývalému nenabančí a nedonutí jej, aby se vrátil zpátky. Stejně byste mu v srdci nikdy nedokázala odpustit, pokud vás podrazil.

Využijte moc pomocné ruky

Místo toho se pokuste z podpory vašich blízkých nabrat sílu. Oni vás vytahují z tohoto marastu ven, tak je nestahujte k sobě. Nechte si pomoci, ale také se snažte udělat něco pro to, abyste se cítila lépe. Prostě přijměte pomocnou ruku a běžte dál v srdci, mysli i v životě.

Co je na rozchodu pozitivního?

Zkuste v konci vztahu hledat něco pozitivního. Je to nový začátek. Možnost zažít něco nového, novou lásku, objevovat nová místa, smát se a možná se smát více, než kdy před tím. Máte teď před sebou prázdný list papíru. Poučte se z neúspěšného vztahu a neopakujte chyby, které jste dělala před tím. Máte možnost být lepší, chytřejší a hlavně spokojenější. Tak co? Co je na tom mít možnost začít znovu vlastně tak špatného?

Nezbavujte se všech věcí po něm

Zbavte se věcí spojených s bývalým partnerem, věcí, které prosvítají na nový čistý list papíru. Sice po nich zůstanou rýhy, ale i to je dobře. Kdyby totiž zmizely, zapomněla byste na bolest, jakou může láska způsobit, a nechala byste se možná znovu nachytat.

Už znovu neuděláte chyby, které jste udělala před tím

A o tom to je. Nemusíte tyto věci vyhazovat, schovejte je do krabice. Třeba po dvaceti letech tuto krabici otevřete, zasmějete se a řeknete: já jsem byla tenkrát ale blbá! Oblečení mu můžete buď vrátit, nebo dát na charitu.

Udělejte tlustou čáru

Tak co? Ještě truchlíte? Ještě vám je smutno po tom chlapovi, který si myslí, že je jiná lepší než vy? Konec truchlení, udělejte tomu přítrž, už stačilo, ne? Vraťte se k činnostem, které jste dělala před tím, než se to všechno stalo. Nebo začněte dělat něco úplně jiného. Přestaňte se přecpávat čokoládou, pak si budete akorát nadávat.

Nakonec poděkujete, že vás nechal

Běžte do obchodu, nakupte si zdravé potraviny, uvařte si zdravé jídlo a běžte cvičit. Nejenže vám endorfiny zvednou náladu, ale hezčí postava vám zvedne zase náladu. Budete se cítit lépe, možná lépe než kdy jindy, sebevědomí z vás bude čišet a tomu bývalému nakonec poděkujete, že jste se sebou začala konečně něco dělat.

Ta bolest nikdy úplně nezmizí

Bolest, která ve vás teď je, nikdy zcela neodejde. Ne, že byste se chtěla k tomu muži vrátit, udělala jste už tlustou čáru za tím vším. I přesto však cítíte, že vaše ego bylo pokořeno, zahanbeno. Větší či menší zášť pocítíte vždy, když si na ten vztah vzpomenete, nebo když ho někde potkáte.

Jak se vyrovnat s rozchodem. Víte, jakými fázemi si musíte projít?

Různé části skládačky vám začnou zapadat

Sem tam se vám v hlavě objeví myšlenky „proč“, začnou vám určité věci do sebe konečně zapadat a možná neustále budete objevovat nové a nové věci, které před vámi tenkrát byly skryty. Budou se vám v hlavě objevovat situace, kterým jste tenkrát nerozuměla jenom proto, že byly postaveny na lži.

Jiný možná vlastně nikdy nebyl

Pochopíte, že lhát může i ten, který byl pro vás kdysi vším a vy pro něj stejně tak. Jenom jste jaksi nezpozorovala ten moment, kdy se z toho muže stal někdo jiný. Napadne vás, že jiný možná nikdy nebyl, že byl jen sobecký, a právě proto vás rozpad takového vztahu vlastně vůbec nemrzí.

Pochopíte, že jste tu bolest zažít potřebovala

Jen se oklepete a pomyslíte si, jak dobře vám je teď, že bolest, kterou jste zažila, byla tolik potřebná pro to, abyste pochopila, že můžete zažít ještě něco lepšího. Tyto návraty do minulosti jsou tady právě od toho, aby vás upomněly na to, že si máte vážit toho, co máte teď a že vždy může být nejen hůř, ale také líp.

Proč nelpět na oživení mrtvého vztahu?

Pamatujete si na Erbenovu báseň Svatební košile? Jak jedenáctá odbila a lampa ještě svítila, jak panna klečela, měla líce skloněné, ruce na prsa složené a přitom jí slzy z očí padaly a čelem ňádra se zdvihaly. Prosila Mariu pannu přemocnou, aby jí byla pomocnou a vrátila milého z ciziny, že ji bez něj mrzí svět.

Už to není tentýž muž, kterého jste milovala

Když se milý z ciziny vrátil, byl už jiný. Zlověstný. Byl mrtvý, jeho city byly mrtvé, na panně mu nezáleželo, lhal jí, aby ji dostal tam, kam chtěl.

„Hoj, má panenko, tu jsme již!

Nic, má panenko, nevidíš?“

„Ach proboha, ten kostel snad?“

„To není kostel, to můj hrad!“

„Ten hřbitov – a těch křížů řad?“

„To nejsou kříže, to můj sad!

Hoj, má panenko, na mě hleď

a skoč vesele přes tu zeď!“

Už nikdy nebude nic tak jako dřív, je to minulost

Panna se začala bát, pochopila, že její milý není už ten, kterého znávala, pro kterého plakala a pro kterého pannu Mariu prosila, aby jí ho vrátila zpět. Litovala svých modliteb a svých přání. Naštěstí pro ni ji její mrtvý milý nedostal ani s pomocí umrlce v komoře. Pokud partner váš vztah zabil, nechtějte jej vy resuscitovat, příliš dobrých konců u podobných příběhů totiž neexistuje.

Ohodnoťte tento článek:
4,4
Diskutovat

Úplňky

Právě čtete

Rozchod není zlo. Proč nechat jít někoho, koho milujete?