×
WomanOnly

Emoční přejídání může za to, že nehubnete

Emoční přejídání, přejídání ze stresu

Emoční přejídání, ano, přesně to je jedním z hlavních důvodů, proč naše snahy zhubnout vezmou po čase za své. Zkrátka dobře: jídlem nezaháníme pouze hlad, ale také stres, sžírající emoce, jako je smutek, osamělost nebo i nuda. A co hůř, po takovém emočním jedení se necítíme dobře, ba právě naopak. Hůře, hrozně. Nejenže důvod, proč jsme se přejedli je s námi i nadále, ale nově se také cítíme provinile právě kvůli tomu přejedení.

Co to vlastně je to emoční přejídání?

Můžeme jej také nazvat přejídáním ze stresu, prostě se snažíme za pomoci jídla dosáhnout lepšího pocitu. Je to ovšem jako léčit nohu, když vás bolí ruka. Ta celková nespokojenost je totiž psychického rázu, a tak bychom k ní měli také přistupovat a uvědomit si, že zmrzlina, brambůrky nebo pizza nám zkrátka náladu nezlepší, ba právě naopak.

Emoční hlad nemá hlad na jídlo

Emoční hlad nemůže být totiž uspokojen jídlem. Je potřeba si uvědomit, že díky jídlu se budete cítit dobře pouze v ten moment, těch pár minut, kdy jíte. Pocit výčitek se však možná dostaví dříve, ještě před tím, než zhnuseně odšoupete po stole prázdnou krabici od sebe dál. Možná si to uvědomíte za půlkou pizzy, kdy si rezignovaně řeknete, že to už stejně nemá cenu a pizzu dojíte. Pak se ale cítíte sami sebou zhnuseni.

Jídlo jako odměna

Jídlo jako odměna však není špatné, to vůbec ne. Občas je potřeba udělat si radost a odměnit se, je-li za co, ovšem musí se jednat o pozitivní rozhodnutí, vnímat jej jako odměnu, ne jako jakýsi podvědomý trest, zkrátka říci si: „Ale dneska si to zasloužím!“ A vydržet u této myšlenky i po jídle.

Lednice není lék na všechno

Jídlem bychom ovšem neměli řešit stres, prostě by to neměl být váš základní mechanismus vypořádání se s problémy – jít a otevřít lednici, kdykoli se cítíte vystresovaně, vyčerpaně, smutně, naštvaně, osamoceně nebo znuděně. Jídlem budete prostě všechny tyto emoční situace řešit a nikdy nepřijdete na ten pravý problém uvnitř, proč se přejídáte, co v sobě řešíte a hlavně tím přejídáním budete blokovat správné způsoby řešení vašeho problému.

Nepleťte si emoční hlad s klasickým hladem

Emoční hlad dokáže být velmi mocný, takže si jej vlastně i snadno zaměníte s fyzickým hladem. Jak tedy rozpoznat převlečený emoční hlad od toho klasického?

Emoční hlad přichází náhle

Máte velký, obrovský okamžitý hlad. Hroznou potřebu něco sníst, teď hned. Fyzický hlad přichází postupně. Potřebu jíst nepociťujete tak naléhavě, pokud ovšem přestávka v jídle nebyla příliš dlouhá.

Hlad je nejlepší kuchař

Když máte prostě klasický hlad, bude vám chutnat cokoli, cokoli, čím jej zaženete, nepohrdnete ani zeleninou. Emoční hlad je v tomto jiný. Máte prostě hlad na něco, často se jedná o jídlo z rychlého občerstvení, sladké potěšení, jako jsou čokoládové tyčinky, zmrzlina, mléčné koktejly… Jednoduše máte pocit, že tu pizzu nebo ten čokoládový dort potřebujete.

Nad emočním hladem moc nepřemýšlíte

Prostě jíte, jíte a ve své podstatě z toho až tak moc nemáte. Sníte balíček brambůrek, celou vaničku zmrzliny, a to všechno, aniž byste si toho skoro všimli. Ovšem když jíte, protože máte prostě běžný hlad, máte mnohem větší ponětí o tom, co vlastně děláte.

I když už jste najezení, necítíte se tak

Takže potřebujete pořád víc a víc. Jíte až do té chvíle, kdy se cítíte až nepříjemně přejedeně. Když jíte na klasický hlad, nepřejíte se do té míry, kdy se cítíte plni tak, že prasknete. Prostě v momentě, kdy je váš žaludek zaplněn, končíte s jídlem, protože už víc jíst nepotřebujete.

Emoční hlad není v žaludku

A to je důležité si uvědomit. Opravdu vám nekručelo v žaludku, když jste spráskali celý balíček arašídových křupek. Kdybyste se zamysleli, uvědomíte si a možná i uslyšíte volání nikoli ze žaludku, ale z hlavy. Prostě ten pocit jíst a chuť na specifické potraviny, nemůžete ze své mysli vytlačit. Soustředíte se specifické textury, chutě a vůně.

Lítost, provinění hanba

To po klasickém ukojení hladu nevnímáte, jelikož jste tělu dali prostě to, co potřebovalo k uspokojení svých potřeb. Uspokojovali-li jste však ten emoční hlad, je to přesně to, co budete potom cítit. To, proč vás tyto pocity pronásledují, je především právě proto, že hluboko uvnitř víte, že nejíte z nutričních pohnutek.

Všechno je v hlavě

Pojďme se trochu zamyslet nad zdrojem hladu, nad tím, odkud ten hlad pochází, nad naší hlavou. Zkuste si odpovědět, jaké situace, místa nebo pocity ve vás vyvolávají touhu po jídle. Možná zjistíte, že se jedná o pocity, místa či situace vesměs nepříjemné, což bývá častější než ty příjemné. Ovšem i ty příjemnosti mohou vyvolávat emoční přejídání. Například se chcete za něco odměnit. Dejme tomu, že jste v práci dodělali jednu etapu, tak to oslavíte čokoládovou tyčinkou. A co když takových etap za den ukončíte několik?

Emoční přejídání a nejčastější příčiny

Stres

Možná jste si toho až do dneška nevšimli, ale je to možná stres, který vám ty chutě na všechno nezdravé způsobuje. Je-li stres chronický, tělo produkuje vysoké množství stresového hormonu kortizolu. Je to kortizol, který spouští chutě na slané, sladké nebo třeba smažené jídlo, takové jídlo, ve kterém spatřujete potěšení. Čím více se vám stres vymkne z rukou, tím pravděpodobnější je, že budete hledat útěchu právě v jídle a emočně se tak přejídat.

Vytěsňování emocí

Je potřeba pracovat s negativními emocemi, snažit se o jejich pochopení v jádru, a ne se snažit je vytěsnit. Vytěsnit zlost, strach, smutek, úzkost, osamělost či stud jídlem. Tyto emoce stejně nezmizí, ani je nepřejíte do němoty, opět se objeví a spolu s nimi i výčitky, že jste jedli jako protržení.

Nuda a pocit prázdnoty

Proto lidé často i kouří. Z nudy, snaží se zahnat pocit prázdnoty. Nevědí, co jiného dělat, proto si zapálí. Z téhož důvodu lidé jedí. Z nudy a snad i z pocitu zbytečnosti, a právě jídlo je způsob, kterak zaměstnat ústa a zabít čas.

Návky z dětství

Vrátíte-li své myšlenky zpět do dětství, jakou roli v něm hrálo jídlo? Možná vás rodiče odměňovali za vzorné chování návštěvou cukrárny, vzali vás na pizzu za dobré vysvědčení anebo se snažili rozjasnit vaše slzami zalité oči? Ať už to rodiče mysleli jakkoli dobře, pro vás mohou v dospělosti tyto návyky způsobovat právě ono emoční přejídání.

Společenský život snahy o hubnutí hatí

Není lepšího relaxu než vyrazit s přáteli ven. Jenomže právě společnost přátel může být dvousečnou zbraní, jelikož venku budete velmi pravděpodobně jíst či pít, anebo obojí. A je také velmi možné, že se přejíte. Zase. Je velmi snadné se v tomto případě přejíst, jelikož vidíte, jak se všichni ostatní copu, a to nutí jíst i vás. Anebo ještě hůř, když jste u prarodičů a babička smutně kouká: „Ale Jindřiško, ty vůbec nic nejíš, tobě to nechutná?“ Abyste tedy babičce dělali radost, sníte koláčky a sníte také misku arašídů. Pokud ovšem k babičce nechodíte ob den, ale třeba jenom jednou za měsíc, jedná se o cheat day, a ten přeci praktikují i kulturisté a jak dobře potom vypadají!

Jak se s emočním přejídáním vypořádat?

Důležité v prvé řadě je jej rozpoznat, což jsme se díky tomuto článku již naučili. Ale co dál? Musíte si najít nějaký únikový východ od negativních emocí, které vás nutí jíst.

Deprese a osamělost

Budete-li deprimovaní, zavolejte někomu, kdo vám vždy dokáže zlepšit náladu. Máte-li domácího mazlíčka, pohrajte si s ním nebo běžte ven.

Trápí-li vás úzkost

Zkuste ji zahnat nějakou činností, například rychlou chůzí, zpíváním nebo tančením. Ani Baby neseděla v Hříšném tanci úzkostlivě v koutu. Viďte, to je nápad, můžete si pustit Time of my life a ty úzkostné emoce ze sebe vytančit, tak jako by to udělal Johny s Baby.

Jste-li vyčerpaní

Dopřejte si šálek horkého čaje, dejte si koupel, zapalte vonnou svíčku a natáhněte se do pohodlného křesla nebo do postele. Zkrátka si udělejte pohodlí a relaxujte třeba u televize, bez počítače, telefonu, prostě jenom tak.

Jste-li znudění

Přečtěte si dobou knihu, podívejte se na dobrý film, anebo běžte raději ven, čapněte foťák a objevujte krásy, které vám leží u nohou.

Emoční přejídání může za to, že nehubnete
4 (80%) 1 hlas[ů]


Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*